Alena Kula

photo

focení mě vždy lákalo. ale dlouho jsem se mu vyhýbala. možná kvůli otci, možná kvůli odpovědnosti.

Objevila jsem ale svůj styl a úplně tomu propadla. Nefotím zrcadlovkou, ale fotím do zrcadla.

v jeden okamžik zachytím co je předenou a za mnou. fotky výrazně neupravuji.
chci vidět realitu, která vypadá nereálně.

našla jsem si svůj styl a cestu zachycení světa. miluj tváře, ulice, architekturu a historii.

forma focení se zrcadlem, kdy zachycuji v jeden okamžik, co je před mnou a za mnou.

hledám zajímavé tváře, fascinuje mě umění a architektura, ale i v přírodě nalézám úžasné možnosti.

překonávám svůj strach:

– když netradičně fotím, vydávám se na toulky městem či přírodou

– když oslovuji lidi, abych je mohla zachytit.

fotím tři skupiny lidí: ti co jsou mi blízcí, ti co mě inspirují a ti co mě na ulici zaujmou.

pokud to jde, mluvím s nimi o strachu. fotky zpracovávám, maluji do nich, nebo zalévám pryskyřicí.

fotím budovy, které mají co říct. snažím se najít zvláštní zákoutí, zapadlou uličku či zapomenuté sochy. snažím se věci vidět a vyfotit jinak.